Nebezpečná poslušnost
Diskutuji s vámi vaše děti? Zpochybňují čas od času vaše pohledy na věc? S odpovědí “protože sem to řek” by se nikdy nespokojily? Buďte za to vděčni. Je to dobře! Možná jim svou ochotou diskutovat a uznat vlastní chybu a omylnost dáváte do života mnohem víc, než jim přinese znalost řešení kvadratických rovnic nebo schopnost určit druh vedlejší věty. Když se narodíme, jsme dobří a jsme otevření všemu, s čím se setkáme. Nejsme zatížení balastem zkušeností, často negativních. Jako houby nasákneme vše, co se kolem děje… názory okolí, přístup k životu, přístup k sobě… a přijmeme je za své. Bezvýhradně věříme všemu, co dělají a říkají lidé v našem okolí. Je to normální… ale přijde doba, kdy se začneme ptát. Jednoho dne se nám v hlavě zrodí pochybnost. Opravdu mi bude zima a opravdu pak nastydnu, když to říká maminka? Opravdu jsem nešika, když to říká paní učitelka? Možná ano. Možná nám zima vážně bude a možná je skutečně náš talent úplně jinde než v ručních pracích. Ale! Měli bychom