Učíme děti bojovat?

Pod jedním z našich foto-příspěvku, který zachycoval děti při hře s pistolemi NERF, se objevil komentář pozastavující se nad tím, „proč pořád učíme děti bojovat“.

Musím přiznat, že mne to v první chvíli trošku nadzvedlo, protože my prvoplánově nikoho nic neučíme, natož bojovat. Všechno, co se u nás odehrává, jsou v podstatě buď spontánní akce nebo akce, na kterých se určitá skupina lidí domluví. A v případě, že se neděje nic proti pravidlům a všichni jsou v akci dobrovolně a mají možnost vždy dobrovolně odejít, je to v pořádku.

Poselství zprávy ale dosedlo a já se nad ním zamyslela a asi i pochopila člověka, který naši školu dobře nezná a soudí pouze to, co vidí klíčovou dírkou. A to se dá pochopit.

Jsem pacifista a v době, kdy jsem neměla děti, jsem přísahala, že až je mít budu, žádná pistolka se nedostane přes práh domu!

Pak přišly děti… a rovnou tři kluci, kteří mne postupně školili v tom, že pistole, kuše, praky a luky s šípama u nás doma prostě místo mít budou! Nejdřív jsem s tím hrozně bojovala. Ale znáte to, když s něčím bojujete… dostáváte toho dvojitou dávku, než to zvládnete pustit a přijmete to, jak to je. A tak se k nám začaly valit z těch nejrůznějších směrů zbraně nejrůznějšího druhu. Darované, koupené za uspořené peníze i vlastní výroby. Přijala jsem to časem jako fakt a způsob jejich hry. Hry, která ačkoliv mi není blízká, hodlám ji respektovat, protože vidím, že při ní vypustí spoustu energie a baví se. A taky se toho hodně učí. O vnímavosti k druhým a o schopnosti říct dost, konec! Třeba.

Věřím tomu, že se z nich díky tomu stanou dospělí, kteří budou chtít válčit a zabíjet? Myslela jsem si to dřív. Teď už ne. Během svého mateřství jsem pochopila hodně různých věcí, za což vděčím hlavně svým dětem…a mezi nimi i to, že střelba z NERFky v rámci domluvené hry v dětství z nikoho neudělá lačného zabijáka v dospělosti. To v lidech vzbuzují úplně jiné podněty, které ale také bohužel často mívají kořeny právě v dětství…. A já bych řekla, že ze spokojených, šťastných, vyslyšených a respektovaných dětí vyrostou spokojení, šťastní a respektující dospělí, kteří budou umět naslouchat.

Takže ano, děti u nás můžou krom spousty dalších věcí pořádat i NERF souboje. Pokud je to hra, která respektuje „ano“ i „ne“ všech zúčastněných, nejen že není škodlivá, ale může být i hodně obohacující a pro vývoj důležitá.

pp